|
|
Tiché souznění
TICHÉ SOUZNĚNÍ
(vrstvená kresba tužkou na papíře 2005)
Další obraz z cyklu "Něco z Evy" je dokončen pod názvem "Tiché souznění". Tento obraz je o tom, co cítím vedle své múzy Evy. Veškeré emoce se dostávají do divokého tance, prolínají se navzájem, propojují a srůstají, aby se v následujícím okamžiku odpojily a znovu se nenápadně a tiše ponořily jedna do druhé. Posouvají se a otírají, jemně se navzájem proplétají a tahají za tenká vlákna, která je spojují a vytvářejí někdy mrazivé a jindy spalující napětí. Není to však depresivní ani zkličující stav, ale je to omračující, zarážející a strašně příjemný pocit. Cítit ji vedle sebe je strašně pohlcující a velmi inspirující. Člověk si někdy připadá, jako by se v tom všem co se náhle kolem chvěje a proudí, snadno dokázal utopit.
Někdy příliš přemýšlím, myšlenky se potom v převaze vrhají na moji osobu a odtrhávají z mé duše kousky mého narušeného Já. Snažím se schovat ve svém vlastním stínu ale nikdy to nevyjde. Pokaždé moji lest odhalí a zakusují se hlouběji a hlouběji. Myslím, že v umění je to obohacující zkušenost, je to evokace toho, co spí kdesi hluboko uvnitř mé osobnosti, ale jak dlouho to člověk vydrží. Každým dokončeným obrazem vykupuji kousek své duše zpět a snažím si ten odumřelý kousek neviditelné tkáně přišít ostře nabroušenou tužkou zpět. Cítím dávno zapomenuté jizvy, jak se pomalu otevírají ale necítím bolest. Cítím konečně znovu to, že žiju, dýchám, vnímám a cítím. Znovu si připouštím, že jsem. A co víc? Cítím, že nejsem sám, cítím že už nejsem bezvýznamným bodem na vrstvě bílého papíru. A jsem rád, za každý takový okamžik, i kdyby byl tím nejkratším okamžikem mého života, nedokáže se stát nepatrným.
"Tiché souznění" je také o tom, že když se dotknete něčeho tak intenzivního, není potřeba příliš slov a vše je vyřčeno. Stačí jen pohled z očí do očí. Stačí se dotknout jeden druhého a věci se dají do pohybu.
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 03.08. 2005
Starší příspěvky < < <
Příspěvek z podstránky Konstrukce z křídel padlých andělů:
No špatné to není,ale náčrtek se mi líbí víc....a slečnu o kterou se jedná v tom jaksi neshledávám...čím to asi je??....nevím,ale připadá mi to poněkud prázdné a bez obsahu.....
Nekritika •
29.07. 2006 - 12:46
<< RE
Příspěvek z podstránky Na dosah:
Nemůžu jsi pomoct ale vidím v tom bederní kost..!!Je to tam ze vším všudy akorát v jiném pořadí..!!Velmi zajímavé..moc se mi to líbí =)
marta •
03.03. 2007 - 13:21
<< RE
Das Boot •
19.06. 2007 - 14:08
<< RE
Reakce na Das Boot 19.06. 2007 - 14:08
Děkujeme za postřeh. Na expresivním umění nás především těší právě ta různorodost, kterou v tom spatřuje divák. Každý v expresivní tvorbě může najít část sebe a to je to "hezké". Budeme se těšit na další reakce a postřehy a přejeme hezký a inspirativní den.
biogallery •
19.06. 2007 - 14:16
<< RE
Příspěvek z podstránky Spojitosti:
proč zas o sobě mluvíš v množném čísle, ty vohnoute? :) vynechals medikaci?
...tr •
11.08. 2007 - 13:40
<< RE
Reakce na ...tr 11.08. 2007 - 13:40
Příliš nechápeme, na co narážíte, ale přejeme hezký den. Je nutné rozlišovat zprávy autora a zprávy redakce biogallery. Více pozornosti... :)
biogallery •
11.08. 2007 - 14:13
<< RE
asdf •
06.10. 2007 - 22:24
<< RE
noční skřítek •
23.10. 2007 - 01:22
<< RE
noční skřítek •
23.10. 2007 - 01:25
<< RE
Příspěvek z podstránky Sebenenávist:
je to manýristické a nepůvodní.
knížák •
14.04. 2008 - 17:05
<< RE
Příspěvek z podstránky Sebenenávist:
Sem ráda, že alespoň tvoříš... Líbí se mi to.:)
Veronika •
15.04. 2008 - 18:53
<< RE
Příspěvek z podstránky Neklišé:
Jsem ti vděčný za ilustraci obálky almanachu, protože jsi ji stvořil doslova v šibeničním a vražedném termínu. Samozřejmě pres/stres neubral zhola nic na kvalitě (i já tvořím raději v noci). Vždy jsem cítil a cítím spojitost tvého díla s mou poesií, jak "v hlubinách podvědomí", tak zcela objektivně, vizuálně mi ladí tvůj tvůrčí výraz s mou rytmikou rýmu v textu; totéž platí v určité tušené nebo naopak expresivně úmyslně vyjádřené agresivitě, "melodicky" sladěné se snovou, surreálnou atmosférou. Honza Nedbálek.
ILUSTRACE A GRAFIKA OBÁLKY NEKLIŠÉ •
30.07. 2009 - 23:05
<< RE
|
