|

|
KONFRONTACE 2006

Biogallery děkuje partnerům za podporu celé výstavy Konfrontace!
AKTUALITY
1. STRANGEDAY - Na vernisáži výstavy KONFRONTACE vystoupí pelhřimovská synth-pop kapela STRANGE DAY interview s touto kapelou aktuálně - ZDE!.
2. LÁHVE OD OKUREK - Na vernisáži naleznete dvě láhve od okurek, na jedné bude napsáno MISTR a na druhé MISTROVÁ :) jde o hodnocení s nadsázkou - spokojenosti návštěvníků s vernisáží a tvorbou umělců. Takže, každý kdo přijde může do libovolné láhve vhodit libovolnou finanční částku jako projev spokojenosti. Takže si připravte minimálně třeba jednu, dvě, tři symbolické korunky :)) Na biogallery potom najdete výsledek, kdo z nás dvou vybral více a kolik to bylo. Třeba si za vaši spokojenost koupíme pořádnou káru....
3. MÍSTO K SEZENÍ - Upozorňujeme, že dle zkušeností z minulého roku je u Černé kočky málo místa k sezení, takže kdo dřív příjde ten dřív "sedí". Vernisáž začíná oficiálně v 18hod. Znamená to, že přicházet můžete již dříve a také to znamená, že vernisáž bude zahájena někdy okolo 18:30. Rezervace k sezení jen pro VIP hosty.
4. MF DNES O KONFRONTACI - Na konec této stránky jsme zařadili aktuální článek z MF DNES o výstavě.
5. ROZHOVORY - Jan Krumphanzl a Tereza Vacková v aktuálních rozhovorech k výstavě.
KONFRONTACE
Dne 10.11.2006 se po roce vrátí český expresivní grafik a ilustrátor Jan Krumphanzl se svojí tvorbou do pražského klubu ČERNÁ KOČKA (Praha 8, Thámova 4). Tentokrát se však nevrací sám pouze se svoji detailní kresbou, ale rozhodl se přizvat také mladou talentovanou výtvarnici Terezu Vackovou a společně tak zahájí výstavu nazvanou KONFRONTACE.
Na slavnostní vernisáži, která proběhne 10.11.2006 v 19 hodin vystoupí také synth-pop kapela STRANGE DAY.
Vernisáž a výstava KONFRONTACE bude také současně poněkud opožděná oslava narozenin obou vystavujících, Jan Krumphanzl touto výstavou oslaví svoje 30. narozeniny a Tereza Vacková své 17. narozeniny. Ten čas ale neúprosně letí. Takže přijďte za kulturou a můžete současně popřát svoji účastí vše nejlepší vystavujícím umělcům...budeme se na Vás těšit.
KONFRONTACE A ANDĚLÉ JANA KRUMPHANZLA
Andělé se u mě čas od času zastaví na kávu a sladké pečivo, co pro ně mám vždycky připravené. Posedíme za svitu jedné unavené žárovky a já jim naslouchám celičké hodiny. Když lehce poklepou lžičkou o šálek, mlčky jim doleju hustou silnou kávu a oni bez jediného slova projeví svůj dík. Mají v očích tolik bolesti, že z toho člověku není zrovna dvakrát do skoku. Ale sálá z nich klid, ke kterému se za celá dlouhá staletí dopracovali. Někteří z nich skutečně vypadají jako toulaví bezdomovci. Pospávají kde se dá, hořkost zapíjejí kořalkou a toulají se po městě. Poprvé jsem se s andělem potkal právě cestou z jedné hospody. Seděl u mého baráku, kouřil pomačkanou cigaretu a pil laciné víno. Přisedl jsem si k němu a on mi převyprávěl svůj osud. Byl to zatraceně dlouhý příběh. Nedávno se u mě znovu zastavil na trošku kávy a sladkostí a požádal mě o můj vlastní příběh. Seděli jsem několik hodin a já mu vyprávěl vše co si pamatuji a co považuji ve svém životě za důležité. Jeho kalné oči se na mě podívali a potom se zeptal, "jsi sám se sebou spokojený chlapče?" Zavrtěl jsem hlavou a odvětil jsem, "ne, nejsem, je ve mě příliš špinavého nánosu a nemohu se ho snadno zbavit." Dotkl se mého ramene svoji prastarou rukou a pošeptal, "toho nánosu co v tobě je si važ, pomůže ti sám sebe překonat, lidé bez bahna na duši jsou příliš lehcí a vítr si s nimi pohrává jako s prázdným sáčkem. Nesnaž se zbavit toho co v tobě je, snaž se to překonat." Potom dopil svoji kávu, zvedl se a obejmul mě. Když odcházel, zaváhal na okamžik, otočil se a dodal, "však ty dobře víš co máš dělat........"
Jan Krumphanzl již má svůj cyklus "Angels" dávno za sebou. Ale andělé ho v jeho životě nadále provázejí a v některých obrazech s nimi stále pracuje. Jako například v aktuálním díle nazvaném "Konstrukce z křídel padlých andělů", které také bude možné vidět na výstavě KONFRONTACE. Terezu Vackovou potkal Jan Krumphanzl v dubnu tohoto roku a z přátelství vznikl za nějakou dobu vztah. Oba společně podnikají všelijaké zlo akce, kulturní výpravy a dlouhé hodiny se povalují v posteli. Často se u nich zastavují andělé na kávu a sladké pečivo a připravují svoji první společnou výstavu o které tento text vlastně je především.
AUTOŘI
Jan KRUMPHANZL *1976
 (grafik, ilustrátor, performer, experimentátor v moderním umění)
Jan Krumphanzl vystavuje na mezinárodní úrovni od roku 1999. Za dobu své prezentace vystavoval například v (USA, Japonsku, Finsku, Litvě, Rusku, Spojených Arabských Emirátech), ilustroval knihy (Porno – Irvine Welsh, Noční vycházky – Josef Veselý) a spolupracoval na několika multimediálních projektech a filmech. Společně vystavoval s Janem Kristoforim, Janem Saudkem či Olbramem Zoubkem. Zastává cestu umělecké přirozenosti a přímosti. Experimentuje s lidskou sexualitou a snaží se propojit lidskou živočišnost s výtvarným uměním.
Tereza VACKOVÁ *1989
 (výtvarnice pracující převážně s akvarelem)
Pro Terezu Vackovou bude tato společná výstava s Janem Krumphanzlem první veřejnou prezentací. Takže o její tvorbě lze napsat opravdu jen málo, ale nepochybně její tvorba osloví řadu příznivců temnější a expresivnější malby. Jan Krumphanzl se rozhodl pro společnou výstavu proto, že sám považuje tvorbu Terezy Vackové za skutečně zajímavou a působivou.
TVORBA
Jan KRUMPHANZL
Jan Krumphanzl představí svoji aktuální tvorbu a také se chystá poprvé vytáhnout některá doposud nezveřejněná díla z dob dřívějších. Představí díla nejen z volné tvorby ale také z cyklu "Vůně ženy". Pokud jde o starší doposud nezveřejněná díla, je to první příležitost se podívat po letech na jeho starší tvorbu, kterou řada lidí jednoduše nikdy neměla možnost spatřit.
Konstrukce z křídel padlých andělů (kresba tužkou na papíře 2006)
Tereza VACKOVÁ
Tereza Vacková patří k těm výtvarníkům, kteří svým obrazům nedávají jména. Jak sama říká, "já mám bezejmenné obrazy....at si je každý pojmenuje sám jak on chce...to nechám na každém, jak to na něj působí.....takže se nejmenují nijak....." Její obrazy se tedy nejmenují nijak ale rozhodně zapůsobí na každého kdo je spatří. Jde o zvláštní způsob práce s akvarelem, kde autorka částečně využívá také akční malbu, to když dává barvě větší volnost v přirozeném rozpíjení se na papíře. Vznikají tak velice zvláštní obrazy, ve kterých je cítit mnoho nálad a rozpoložení samotné autorky. Tvorba Terezy Vackové vnese do výstavy jistě novou a zajímavou energii a sílu.

(akvarel na papíře 2006)
KONFRONTACE V TISKU
MF DNES
Autor nebo zdroj obsahu této stránky: Jan Krumphanzl
Tuto stránku vytváří a aktualizuje: Jan Krumphanzl
Poslední aktualizace: 05.11. 2006
Starší příspěvky < < <
Author
Ani poprvé ,když jsem viděl věci z projektu Její dny, to ve mě nevyvolalo znechucení, spíše uznání toho, že pan Krumphanzl má kuráž vystavit to, co se mu líbí. Na to prostě každej "morál" nemá, tak je schopnej jen odsoudit jeho tvorbu jako výraz anarchie. Směšně, nezdá se Vám? Vy znechucení....Znáte pana Krumphanzla tak důvěrně, že si troufáte tvrdit že jde proti davu jako nějaký puberťák? haha, já se bavím. Pochopím, že některá tato díla u mnohých nevzbuzuje chuť k jídlu, ale snad v každym příspěvku vidim věty typu "chce se zviditelnit". haha, vždyť svoje díla nikomu necpe, vystaví je a kdo chce, ať přijde. Já přišel a líbilo se mi. A za přátele, kteří se tam byli podívat můžu říct to samé. Pane Svobodo, no tak jste mě ujistil, že jsem opravdu z jiné planety, nebo alespoň nejsem člověk a stejně tak několik bytostí, které znám. Všichni tu řeší, jestli jsou mezi námi "Ti odjinud" a Vy jste to vyřešil rázně a jednoduše, klobouk dolu. Hm by mě zajímalo, jestli někdy v životě zjistim přesný význam slova normální, fakt hloupé, jednoduché, povrchní slovo, které vystihuje i takový charakter. Panu Krumphanzlovi i ostatním členům skupiny Umělci s Kladivem přeji mnoho zdaru v budoucnu a již se těším (a nejen já) na přiští výstavu a nová zajímavá díla. Martin Vacek
Darth Raven
05.04. 2007 - 14:30
<< RE
Reakce na Darth Raven 05.04. 2007 - 14:30
Zdravím.
Děkuji za kultivované reakce. Jsem příjemně překvapen tím, že jsem nebyl „setřen“ o poznání razantněji. Což tuto diskusi činí zajímavou.
Pravděpodobně jsem vůbec nepostřehl, s jakou upřímností autor své dílo udělal. Nejsem si však jist, jestli se dá věřit tvrzení, že autor nechtěl svým dílem šokovat. Pokud ovšem součástí uměleckého stylu není věšení bulíků na nos. Pokud jste skutečně nechtěl šokovat, tak Vám gratuluji, protože se Vám to nevědomky podařilo. I když nevím, jestli slovo šokovat je ten správný výraz.
Pokud se přesto tohoto slova dále přidržím, pak ve skutečnosti každý umělec chce šokovat, každý chce vzbudit emoce, každý chce jitřit smysly. Umělec, který nic takového nechce, asi není umělcem. Jenže jitřit smysly uměleckým dílem není to samé jako „pouze jitřit smysly“. Největší vítězství podle mne je, když umělec rozjitří smysly, aniž při tom vyloví vložku z kalhotek. Já panu Krumphanzlovi neberu jeho sexuální libůstku - jak by to ale vypadalo, kdyby například každý koprofil (nebo jiný „fil“) prezentoval svůj způsob prožívání sexuality jako umění?
Na rozdíl od pana Martina Vacka si nemyslím, že existují hloupá slova, mohou existovat jen hloupé skutečnosti, které příslušnými slovy označujeme. Především jsem se však nikde nesnažil definovat pojem normálnosti. Vůbec si nemyslím, že je někdo z jiné planety - naopak. Celá historie nám ukazuje, že nejkrutější i nejmírumilovnější lidé byli lidmi, že všechno co v životě děláme, je absolutně lidské a vychází z duchovních základů lidství, a že se tedy ve svém životě kloníme buď ke zlu nebo k dobru - podle své svobodné volby. A že tedy přiklánět se k dobru má hluboký smysl.
To co mne irituje, je fakt, že spousta lidí sice vidí hloupost, ale nemá odvahu říci: „To je hloupost!“. Je to jako v pohádce O císařových nových šatech. Lidé nad těmi šaty budou filozofovat, obdivovat se jim, ale nikdo císařovi neřekne, že je nahý, aby nevypadal jako hlupák.
Já chci být „morál“, protože to má smysl - i když vím, že se ve svém životě krutostem ani nemorálnostem, které sám způsobím, nevyhnu. Podstatné je, že se jim chci vyhnout.
Můj názor vychází z mého přesvědčení a chtělo se mi ho prostě vyjádřit. Za prostor, který mi byl na těchto stránkách k tomu poskytnut, děkuji.
Zdravím Vás a přeji Vám mnohem lepší nápady.
Jiří Svoboda
Jiří Svoboda
06.04. 2007 - 15:43
<< RE
Reakce na biogallery 05.04. 2007 - 13:14
proč neustále mluvíš v množném čísle, honzíku? :) pokročilá schyzofrenie?
petr
22.04. 2007 - 16:03
<< RE
Reakce na znechucený číslo 2 04.04. 2007 - 17:06
Jiří Svoboda napsal :
Ještě pár takových děl a nebudeme se chodit do galerií dívat na umělecká díla, ale vdechovat infekční atmosféru.
libre píše: Ale pane Svobodo tu již přece vdechujeme , je všude okolo nás ..
libre
27.04. 2007 - 04:34
<< RE
Reakce na libre 27.04. 2007 - 04:34
Zdravím,
co jste tím chtěl vlastně říci? Že když do té infekční atmosféry ještě něco přidáme, tak se vlastně vůbec nic neděje? Ale to je přece stejné, jako když na černou skládku lidé přihazují další nepořádek se slovy: stejně už je tam bordel...
Zdraví Vás Jiří Svoboda
Jiří Svoboda
27.04. 2007 - 07:42
<< RE
Příspěvek z podstránky Reportáž - Atelier:
Mno tak jakože přečetla jsem si komenty a musím říct, že Jirka se jen tak nedá :D Je vidět, že rád kritizuje ostatní a myslí si, že jen to co on uznává je DOBRÉ. A teď příjde otázka: Co je dobré? :D jakože mám pocit, že tu se jedná jen o to se bránit, ale nějak se mu to nedaří. Pořád polemizuje o tom samém - šokování. Nevím, jestli jste někdy prožil stavy jako Honza, nevím jestli chápete jeho chování, jeho styl vyjadřování..Dělá a kreslí to, co ho napadne v určitou chvíli, má prostě potřebu nějak vyjádřit svůj stav. To asi každý umělec. A umělec je podle mě ten, kdo své dílo umí vystavit. Je jasné, že se nebude líbit všem, ale hádat se stále o nározech mi příjde dětinské. Stejně jako kritizování lidí, které pořádně neznáme a nevím jaký mají k čemu důvod. Honzu zná poměrně dost lidí - neříkám, že úplně jeho myšlenkové pochody chápou to asi ne, a proto ho jen tak neodsoudi, ale spíše podrží. Prostě nechápu lidi, který přijdou na nějaké stánky, neznají toho člověka a už mají nějaké kecy..nevím asi je to moderni :D
sweet
01.11. 2007 - 19:29
<< RE
Author
Zdravím!
Skvělé, je tu reakce! Sice se svým příspěvkem nejsem úplně aktuální, ale myslím, že to není až tak podstatné.
Nelze říci, že bych obecně rád kritizoval, zato mne velice baví diskutovat o umění. Což však znamená, že když je co kritizovat, tak i rád kritizuji. Já netrvám na tom, že to co považuji já za dobré, je skutečně dobré. Ale mám právo si to myslet ze dvou důvodů: 1. pokud argumenty proti mému názoru nemají dostatečnou váhu, 2. pokud principy, které uznávám a kterým věřím, fungují a jsou prospěšné. Rád bych též zdůraznil, že pravidla toho, co je dobré, jsem nestvořil já, pouze je respektuji.
Pan Krumphanzl v rozhovoru pro noviny prohlásil, cituji: „Na díle jsem spolupracoval se svojí dřívější přítelkyní a členkou naší skupiny Terezou Vackovou. Mělo poukázat na to, že menstruace je něco normálního a přirozeného.“
Já osobně neznám nikoho, kdo by prohlašoval menstruaci za něco nepřirozeného. Co si mám myslet o „stavech“ pana Krumphanzla, když pak z člověka vypadnou taková „moudra“?
Kromě toho vůbec nepochybuji o talentu a tvořivé síle pana Krumphanzla. Ale pochybuji o prospěšnosti směru jeho tvořivé síly. Já pana Krumphanzla neodsuzuji „jen tak“. Já ho dokonce neodsuzuji vůbec. Na to nemám žádné právo. Ale mám právo vyslovit se kriticky k jeho tvorbě. A tak to dělám. To právo je zde přítomno v podobě tohoto prostoru pro příspěvky a názory. Předpokládám, že fórum na stránkách Biogallery je svobodné a proto nelze očekávat, že zde zazní jen samá chvála. Nikdo snad nechce, aby svět byl jen zelenočerný, že? Já hodnotím pana Krumphanzla, který je virtuálně přítomen na těchto stránkách. Skutečného pana Krumphanzla neznám, takže jestliže je skutečný pan Krumphanzl jiný, než jsou jeho stránky, tak je přece naprosto neosobní vše, co zde píšu. Já sice mohu být považován za „hořkou pilulku“, ale pokud se budeme řídit například slovy Bible, že „člověka neznečišťuje to, co do něj vchází, ale co z něj vychází,“ pak je jasné, že pokud někomu křivdím, pak tato křivda svědčí proti mně. Pokud někomu moje slova „zhořknou v ústech“, pak je ve skutečnosti v oněch ústech hořká pachuť již dávno přítomna.
Pan Krumphanzl se hlásí k filozifii Friedricha W. Nietzscheho. A říká, že jeho teorie o nadčlověku byla nacisty zneužita. Tak si poslechněte přímo Nietzscheho a posuďte, jak byla jeho filozifie „zneužita“.
Pokud najdeme odvahu zbavit Nietzscheho vybroušené a libozvučné formulace jejich „jazykové síly“, získáme myšlenkový základ, který zní bez nadsázky děsivě. Základní výroky jeho filozofie nepředstavují v sobě uzavřený systém a dají se redukovat na následující teze, jak už zjistil jeden z jeho asi nejvýznamnějších badatelů Karl Schlechta.
1. Hodnoty, představy hodnot a ctnosti (jako laskavost nebo láska k bližnímu) jsou holý nesmysl.
2. Svět je vpravdě beze smyslu, je to nesmysl a je nepochopitelný.
3. Žena je méněcenná bytost.
4. Pozitivně hodnocený je pouze „nadčlověk“, který se vyznačuje silou, láskou k válce, bojechtivostí a vůlí k moci. Nadčlověk miluje násilí a je fyzicky a duševně silný. Nietzsche favorizoval „aristorkacii vznešených lidí, kteří mají oběti slabých a otroků klidně akceptovat“.
5. Válka je dobrá, pozitivní a vítaná.
6. Určité „rasy“ jsou nadřazené jiným rasám.
Přečtěte si ho v originálním znění (pochopitelně v překladu z němčiny):
„Křesťanství, z židovského kořenu a pochopitelné jen jako rostlina této země, představuje hnutí proti každé morálce kultivace, rasy, privilegia – je to antiárijské náboženství par excellence: křesťanství, přehodnocení všech árijských hodnot… evangelium chudých, nižších vrstev, celková vzpoura všech utlačených, nuzných, méněcenných, těch, kteří se provinili proti čisté rase…“
Aneb jak praví Dr. Thomas Röder a Volker Kubillus: „Je nesporné, že Nietzsche patří k výrazově nejsilnějším a nejpůsobivějším filozofům dějin. Přesto nám musíte prominout, že se před jeho duchem neskláníme. Nietzsche totiž vytvořil – při přesnějším pohledu – několik nejabsurdnějších a člověkem pohrdajících tezí a tvrzení, které si jen můžeme představit.“
Já dodávám jen: amen.
Uznáváte již nyní, že mám právo se k tomu, co pan Krumphanzl dělá, vyjadřovat kriticky? A že mám pro svou kritiku docela vážné argumenty?
Co je na díle pana Krumphanzla „Její dny“ nejzajímavější? Zcela určitě design menstruačních vložek, který je bezpochyby geniálním vynálezem, a to navzdory tomu, že autor tohoto designu se nachází kdesi za oponou anonymity. A pak samozřejmě také krev, jejíž výjimečný design a také ohromující specifická složitost se nedá srovnat ani s nejsložitějšími výtvory lidí. A to nepočítám nepředstavitelnou specifickou složitost samotného procesu menstruace. Ono totiž dílo „Její dny“ není až tak nezajímavým spojením dvou designů. Tedy spíše naopak. Ovšem s vědomím těchto souvislostí pan Krumphanzl své dílo pravděpodobně netvořil.
Zajímalo by mne, co bych měl tedy podle „sweet“ napsat, aby to nebyly kecy. Co je jednodušší: říci o názoru někoho druhého, že to jsou kecy, nebo mu věcně oponovat? Umělec je podle mne ten, kdo tvoří, ne ten, kdo své dílo „umí vystavit“. To je totiž velká „móda“ dneška: umění vytvořit je zaměňováno za umění vystavit. Já totiž nehodlám něco přijmout jen proto, že to pochází od někoho, kdo je známý, drzný, odvážný nebo originální. Muhammada také znají miliardy lidí jako vzor ctností, a to přesto, že nechal popravit stovky lidí a vzal si za ženu devítiletou holčičku. A Salvador Dalí skončil navzdory své slávě jako opuštěný bohatý bídák, o jehož dědictví se perou jeho příbuzní, kteří snad dokonce nechávají falšovat jeho díla. A ačkoli nelze pochybovat o genialitě a také o morální síle mnohých děl Picassa, nikoli bezdůvodně o něm vyšla kniha "Maloval krví jiných".
Už jsem se však na jiném blogu přesvědčil, že pan Krumphanzl dokáže nalézt vhodná slova, aby mne dokázal trefně a smysluplně poučit, takže i přes názorový nesoulad zachovávám úctu...
Myslím, že jsem se rozkecal dost, takže bych měl dodat ještě něco skutečně podstatného.
Přeji panu Krumphanzlovi a všem, kdo sledují Biogallery, krásné vánoční svátky, zdraví a štěstí do nového roku.
Zdraví
Jiří Svoboda
Jiri Svoboda
19.12. 2007 - 20:22
<< RE
Reakce na Biogallery 28.03. 2007 - 22:18
ale no tak,respektovat sračky?to těžko.hezký den soudruju
radio
20.01. 2008 - 15:54
<< RE
Author
cau lidi,ja moc dlouho schanim System of a down vsechny cd,ale mam jen mezmerize a proste chci vsici sem na KirtapPatrik@seznam.cz prosim moc je chcia potrebuju k zivotu
Arogance
19.07. 2008 - 21:12
<< RE
Reakce na biogallery 05.04. 2007 - 13:14
uchyl...je to uchyl...ma nejake trauma z dětství tuším
nat
11.08. 2008 - 00:09
<< RE
Reakce na nat 11.08. 2008 - 00:09
Něco na tom bude :) děkujeme za reakci :) a přejeme krásný den!
Biogallery
12.08. 2008 - 07:36
<< RE
Příspěvek z podstránky Životopis:
Nemůžu si pomoct, ale fotky žen a dívek, které autora ovlivnily vypadají dost jednoduše...působěji dost sexysticky a myslim, ze prave v tom je zakopanej pes. Pan Krumphanzl jde na vsechno prostrednictvim jedny jediny veci a tou je SEX. Vzdyt je tolik různejch typů dívek a žen, a on tu má jen dlouhovlasý, vyzývavě se tvářící ikony, co působí lacině. Proč někdy neudělá změnu? Takhle to jeho "umění" působí dost jednotvárně a tím pádem může skončit i bez inspirace. Chtělo by to radikální změnu. Tak třeba Coco Chanel, Edith Piaf, Martu Vančurovou, Sharleen Spitery, Annie Lennox, Lenku Dusilovou, Lenku Filipovou, Suzanne Vega, P.J. Harvey a další.
I
06.07. 2009 - 13:46
<< RE
|